Farma Hamr - mléko anglonubijských koz

 

Pijete kozí mléko? Pokud ne, změňte to. Je zdravé! A mléko anglonubijských koz navíc výtečné!

Chováme anglonubijské kozy, jejichž mléko je unikátní svojí výživnou hodnotou. Tuk mléka našich koz je v rozmezí 5 - 8%, bílkovina 4 - 5%. Je mírně nasládlé a chutí připomíná kravskou smetánku. A hlavně - nemá ten proslulý kozí prk! Naše kozy se pasou venku a jsou přikrmovány bez geneticky modifikovaných plodin. 

Stádo anglonubijských koz z Farmy Hamr je v kontrole užitkovosti a zdraví, pravidelně zasíláme vzorky do laboratoře na zjištění CPM (celkový počet mikroorganismů). Přesto, že povolená hranice je 15mio, dosahuje naše mléko dlouhodobě výše 5 - 50 tis, což je mimořádná hygienická kvalita. Kozy i kozlové podstupují každý rok krevní testy na různé nemoci včetně tuberkulinace.

Průběžně zvířatům testujeme trus pomocí metody sedimentační, larvoskopické a flotační na přítomnost parazitů. Koprologická vyšetření provádíme sami. Jsme vyškoleni a vlastníme potřebnou techniku (mikroskop s kvalitní kamerou na přenos do PC, centrifugu a další laboratorní  přístroje a potřeby).

 Dsc_0820

Ve srovnání s jinými plemeny je mléko anglonubijských koz jiné. Má vyšší obsah tuku i bílkovin, v UK se uvádí v průměru tuk 4,8% a bílkovina 3,8%. Nubie, která nadojí 5 litrů mléka, vyprodukuje tedy výrobci sýra ekvivalent nádoje české kozy s bílkovinou 3%, ve výši 7,5 litru denně.

Tam, kde je kladen důraz na kvalitu mléka, je mléko anglonubijských koz na prvním místě.

HISTORIE KOZÍHO MLÉKA - Kozí mléko jako božská strava 

Nadpis pochází z řecké mytologie a je spojen s nejstarším domestikovaným zvířetem na světě. Vraťme se tedy zpátky do historie, do dávné minulosti na ostrov Kréta. Zde božská Rhea porodila tajně syna Dia, kterého před otcem Kronem ukryla v jeskyni na hoře Ida, aby ho jeho otec nesnědl. Dia, ke kterému se jeho vlastní matka nemohla hlásit a tedy ani ho kojit, přijala za svého koza Amalthea a krmila ho svým mlékem. 
Vzhledem k tomu, že se z Dia stal mocný olympský bůh, předpokládáme, že kozí mléko pro něj bylo tím pravým zdrojem látek potřebných ke správnému vývoji, že tedy kozí mléko bylo opravdu správnou božskou stravou. Jako dospělý, sám Zeus ocenil kozu Amaltheu za její péči a výživu tím, že její ulomený roh naplnil dary přírody (ovocem, medem, obilím a květy) a nazval ho Rohem hojnosti. 
Do dnešních dob je Amalthein roh hojnosti symbolem úspěšné sklizně pro Řeky a stal se také předobrazem díkůvzdání pro Američany. Nejstarší zprávy o domestikovaných kozách se datují do doby 8 800 let před naším letopočtem. Historikové předpokládají, že právě kozy byly prvními divokými zvířaty, která začal člověk domestikovat. Věnoval se jejich chovu, nejprve využíval jejich maso a kůži a následně i mléko. 

Pokud tomu tak opravdu bylo, měli bychom mít ve své genetické výbavě „zasunuty“ geny pro využívání všech složek kozího mléka - tedy i bílkovin. Ve starověku sloužilo kozí mléko jako oběť bohu Slunce a jako poskytovatelka obětního mléka se koza dostala přímo na oblohu - jako hvězda Capella (latinský název pro kůzlátko) Význam koz ve středověku dokládá i uzákonění odevzdávání kozího mléka, kůže a rohů z doby Karla Velikého. Po třicetileté válce se pomalu zájem o chov koz přesunul k chovu hovězího dobytka. Není divu - jedna dojná koza produkuje asi 5-6 l mléka denně, zatímco kráva okolo 40 litrů. Také užitkovost masných plemen koz je nesrovnatelná: 80 - 140 kg proti 750 kg hmotnosti býka. Intenzivní chov koz byl dříve zaznamenáván v oblastech, kde byly doly, protože horníci využívali kozí mléko jako účinnou prevenci proti plicním onemocněním, především tuberkulóze. 

V současné době se na světě chová přibližně okolo 1 miliardy koz. Největší počty koz jsou evidovány v Asii. V Evropě zájem o kozí mléko v poslední době vzrůstá. Počty chovaných koz se odhadují na zhruba 20 milionů kusů. Největším chovatelem je Řecko (udržující si dávnou tradici), dále Španělsko, Francie a v posledních letech významně zvyšuje stavy také Holandsko. Kozí mléko lze využít v lidské výživě k přímé konzumaci, nebo po zpracování na „klasické“ mléčné výrobky: sýry - měkké i tvrdé, jogurty, máslo, kefír atp. Vysoce ceněné je v posledních letech jako základní surovina do hypoalergenních kojeneckých mlék a příkrmů (kaší), vhodných pro děti i dospělé – jako součást zdravého a chutného jídelníčku.

zdroj:goldim.cz

Proč je kozí mléko považováno za zdravější než kravské mléko?

Kozí mléko obsahuje více zdraví prospěšných látek než kravské mléko. Kozí mléko obsahuje nejen více vápníku, hořčíku, fosforu a železa než kravské mléko, ale má také vyváženější poměr těchto minerálů. Vliv kozího mléka na naše zdraví je podložen mnoha vědeckými studiemi. Mléko od kozy podporuje imunitní systém, zlepšuje kloubní onemocnění, zabraňuje anémii z nedostatku železa, podporuje výstavbu buněk, pomáhá při léčbě onemocnění kůže, astmatu, atopického ekzému, působí příznivě na žaludek a střeva, je doporučované také při léčbě plicních onemocnění a nervových poruch.

Kozí mléko také zastavuje demineralizaci kostí, tj. měknutí kostí. Je prevencí proti civilizačním chorobám a je vhodné také pro problematickou pleť. Pokládá se za lehce stravitelné a obsahuje méně tuku než kravské mléko- To z něho dělá vhodnou potravinu pro ty, kteří chtějí zhubnout. Lepší stravitelnost kozího mléka je způsobena složením tukových částic, které se podobají mateřskému mléku. Kozí mléko je také pomocníkem při prevenci rakoviny. Koza je jedním z mála zvířat, které netrpí rakovinou, vděčí za to obranným látkám, které jsou obsaženy v jejím těle i v jejím mléce.


Kozí mléko obsahuje více zdraví prospěšných látek než kravské. Hodí se i pro děti.

Kozí mléko není jen bohatý zdroj bílkovin a vápníku

Mléko kozy je nejen bohatým zdrojem kvalitních bílkovin a vápníku, obsahuje též draslík, fosfor, měď, mangan, chrom, zinek, kobalt a hořčík. Díky vysokému hořčíku kozí mléko pomáhá při prevenci a léčbě nemocí srdce, včetně vysokého krevního tlaku. V kozím mléce najdeme též vitamíny A, B1, B2, B12, riboflavin, vitamíny C, D, E, vitamín D, a kyselinu listovou. Výhodou kozího mléka je vyšší obsah fosforu a vápníku a nižší obsah sodíku.

Kolik kozího mléka bychom měli denně pít?

Kozí mléko by mělo v optimálním případě nahradit kravské mléko. Batolata a děti v předškolním věku by měly vypít tři až čtyři porce mléka denně, tj. tři až čtyři sklenice. Dospělí lidé by měli denně konzumovat dvě až tři porce mléka nebo mléčných výrobků. Kromě mléka je vhodné jíst také jogurty a sýry. Jogurty osídlují trávicí trakt tzv. probiotickými mikroorganismy, které mají mnoho příznivých účinků na naše zdraví. Přednost kozích sýrů a sýrů obecně spočívá mimo jiné ve vyšší koncentraci vápníku než je v jiných mléčných výrobcích.

Laktózová intolerance, alergie a kozí mléko

Laktózová intolerance je vrozená metabolická porucha štěpení laktózy. Při této poruše chybí ve střevě enzym laktáza, který štěpí mléčný cukr laktózu. Pokud enzym laktáza nerozštěpí mléčný cukr, tělo reaguje na laktózu jako na cizorodou látku. Mezi projevy patří bolesti břicha, nadýmání, průjem, atopický ekzém. Při laktózové intoleranci nelze pít nejen kravské mléko, ale ani kozí nebo ovčí.

Všechna mléka živočišného původu obsahují laktózu téměř ve stejném množství. Mléko je třeba v tomto případě nahradit tzv. rostlinnými mléky. Nejvhodnější je sójové mléko, nápoj vyrobený ze sójových bobů. Sójové mléko obsahuje kromě mnoha minerálů i vitamínů také lecitin a kvalitní rostlinnou bílkovinu. Žádné rostlinné mléko nedodá našemu tělu dostatek vápníku. Důvodem není nízký obsah vápníku v potravinách rostlinného původu, ale jeho rozdílná využitelnost pro naše tělo.

Kdo netrpí laktózovou intolerancí, měl by určitě do svého jídelníčku zařadit kozí mléko a k němu přidat další výrobky z kozího mléka.

Zatímco z mléka a mléčných výrobků naše tělo využije 30 % vápníku, z rostlinných zdrojů, kam patří mimo jiné rostlinná mléka, je naše tělo schopné využít pouze 5 až 10 % vápníku. Problémem je také složení bílkovin, pouze bílkoviny živočišného původu obsahují všechny aminokyseliny, které jsou pro naše tělo nezbytné a které si neumí samo vyrobit.  Vhodným řešením jsou v tomto případě kozí sýry, které zrají cca tři týdny. V těchto sýrech není obsažena žádná laktóza, v měkkých kozích sýrech je obsaženo stopové množství laktózy.

Alergie na mléko znamená alergickou reakci na bílkovinu mléka. Jedná se buď o alergii na specifické bílkoviny, ve většině případů se jedná o alergii na bílkovinu kravského mléka, tj. o alergii na alfa S1. Pro tyto alergiky je vhodné kozí nebo ovčí mléko. Pokud se jedná o alergii na veškeré mléčné bílkoviny, tj. na alfa S2, je bohužel nutné vyřadit ze svého jídelníčku jakékoli mléko živočišného původu, tedy i kozí a ovčí mléko.

zdroj: zdraviakrasa.cz

DOJENÍ KOZY

Vám ukáže Artuš, jedno z nejbáječnějších dětí našich hostů                               a nebo v angličtině Lydia.

 Pořad pod pokličkou "Všechno z kozy"

 

CHOV ANGLONUBIJSKÝCH KOZ

FARMA HAMR

Ing. Lenka Hlinková

IČ: 405 70 487

Email:  lenka@farmahamr.cz

Telefon:  +420 602 35 35 56

Sdílejte s námi

 

PENZION FARMA HAMR

CELOROČNÍ UBYTOVÁNÍ

Hamr u Veselí nad Lužnicí

www.ubytovanijiznicechy.cz

Email: penzion@farmahamr.cz

Telefon:  +420 602 35 35 56